Již přes rok je inflace
v Brazílii na 7,7%, přičemž cílem vlády je její snížení na 6,5%. Brazílie
měla doposud jednu z nejrychleji rozvíjejících se ekonomik světa, ale
vypadá, že v r. 2014 byl tento rychlý růst pozastaven. Její monetární
politika, podobně jako v České republice, je řízena Národní bankovní radou
(Conselho Monetário Nacional)
centrální banky. Index spotřebitelských cen (IPCA) vydaný v pátek
potvrzuje pesimistická očekávání, podle nichž poprvé za 12 let dojde
k proražení stanoveného inflačního stropu. V únoru byla inflace 1,22%
tažená zvýšením benzínu o 8,42% a školného o 7,24%. Očekávání analytiků bylo
setrvat na 1,08%.
Centrální banka nyní zvýšila
úrokovou sazbu na 12,75%, aby inflaci udržela na uzdě (viz oficiální prohlášení
CB) z původních 12,25%. Ve středu oficiální čísla ukázala, že průmyslová
výroba klesla v lednu o 5,2% ve srovnání s předchozím rokem. Brazílie,
kdysi jedna z rychle se rozvíjejících ekonomiky BRICSu, jež zahrnují dále
Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku, nyní bojuje za zvýšení poptávky po
domácích výrobcích. Dilma Rousseff se nyní snaží fiskálními opatřeními snížit státní
deficit, a to pomocí snížení výdajů a zvýšení daní, ovšem čelí ostré kritice
politické opozice. Pokus o zvýšení daní
byl zamítnut prezidentem brazilského senátu. Na vrcholu těchto problémů stojí
korupční skandál státního ropného gigantu – společnosti Petrobras – jež je nyní
vržena do nejistot a omezení investičních plánů.
Brazilské kroky ke
zvyšování úrokových sazeb jsou v rozporu s celosvětovým trendem
úrokové sazby snižovat. Tento týden Indie snižovala úrokové sazby a měnovou
politiku se snaží dlouhodobě uvolňovat také Čína, aby se pokusila podpořit
hospodářský růst. V současné době byl obnoven „systém inflačních cílů“ (sistema de metas de inflação, vznikl v r.
1999), který zaručoval stabilitu realu poté, co se na konci 90. let zhroutila stabilita
měnového systému. Systém inflačních cílů je stále chápán jako jeden z garantů
stability. Co se však stane, když inflační cíle nebudou slněny? Thais Zara,
hlavní ekonom Rosemberg Associados
(poradenská společnost v oblasti financí), vysvětluje, že jediným přímým
důsledkem této „poruchy“ je povinnost centrální banky vysvětlit situaci v otevřeném
dopise ministrovi financí, kde bude rozvedeno, proč nebyl cíl splněn. Podle
některých ekonomů není dobrým řešení stagnace právě zpřísnění měnové politiky,
v tomto případě tedy zvýšení úrokových sazeb.
Od doby zavedení systému
inflačních cílů byl překročen inflační strop již třikrát. V r. 2001 (7,6:6%) – v té době byl prezidentem centrální banky Armínio Fraga, který
odůvodnil selhání nákazou argentinskou krizí a útoky z 11. září na Spojené
státy. Další případy selhání následovaly hned v letech: 2002: (12,3:5,5%) a
2003 (9,3:6,5%).
Zdroje:
Žádné komentáře:
Okomentovat