Domácí a světová média okamžitě
reflektovala tentokrát velmi masivní protivládní protesty, které v končícím
létu rozpálily chodníky více než padesáti velkých brazilských měst. Kdy jindy,
než v neděli. Jak nejlépe se zorganizovat, než prostřednictvím sociálních
sítí. Při pohledu do tváří protestujících nelze povětšinou vidět pravou zlost. Mnozí
z nich událost chápou jako velkou zábavnou party, na níž je možné se sejít
s přáteli a s úsměvem na rtech si zahopsat proti Dilmě. Alespoň takto
na nás mnozí lidé působili v poklidu křesla v obývacím pokoji při
sledování přímého přenosu „pouličních bouří“. Ulice, metro a jiná veřejná
prostranství dnes jasně ovládli národní barvy. Na první pohled vypadalo, že v ulicích
je snad každý Brazilec, statistika však mluví o přibližně jednom milionu účastníků
napříč všemi šestadvaceti státy. Největší akce, byť časově zpožděná za
ostatními městy, proběhla na Avenida Paulista, skrz níž se dral dav dvou set deseti
tisíc lidí. Homogenní manifestační diskurz vyzval prezidentku Dilmu k demisi
a vládnoucí Stranu pracujících (Partido dos Trabalhadores, PT) lidé vyzvali k odpovědnosti
za korupční skandál v Petrobras. Vojenská policie má dobře v paměti loňské
a předloňské napjaté demonstrace – tentokrát ale někteří členové jejího sboru
demonstrantům tleskali, další se dokonce vedle demonstrantů fotografovali.
Ojedinělým incidentem bylo zatčení dvaceti členů nacionalistické skupiny „Plešatců
předměstí“ (Carecas do subúrbio), jež ohrožovali dav výbušninami. K žádným vážným
zraněním nedošlo. Další dva lidé byli zatčeni za krádeže a kapsářství. V Rio
de Janeiru proudilo podél pláže Copacabana v ranních hodinách jen 15 000
demonstrujících, v průběhu dne účast nabyla a počet účastníků byl upřesněn
na 50 000. V závěru dne použila policie proti demonstrujícím
vytrvalcům slzný plyn. Státy, kde prezidentka Dilma v roce
2014 drtivě zvítězila, jako Minas Gerais (Belo Horizonte), Pernambuco (Recife)
a Bahia (Salvator), se velkým demonstracím také nevyhnuly. Tuzemské televize vysílaly
živý průběh demonstrací střídavě z těchto měst napříč celou zemí. V Belo
Horizonte, rodném městě Dilmy, dominovaly v tisícovém davu hesla „Ven
Dilmo“ (fora Dilma) nebo „Ven PT“ (fora PT). V Salvatoru se účastnilo
protestu šest až sedm tisíc lidí. V Recife pochodovalo nejméně pět tisíc
demonstrantů (počet uvedla vojenská police, PM) podél pláže Boa Viagem. Podle
organizátorů byla však síla davu desetkrát větší. Čísla se v tomto někdy
výrazně rozcházejí. V Curitibě (stát Paraná) demonstrovalo dle PM osmdesát
tisíc lidí.
Deník
Folha de S. Paulo si všímá reflexe situace ve světových médiích. Britský
Guardian definuje odpůrce Dilmy jako „převážně bílou střední třídu“. Podle
deníku jsou projevy nespokojenosti důsledkem ekonomické frustrace a „velkého
politického skandálu“ v Petrobras. Bloomberg zase zdůvodňuje projevy brazilské
rezistence zvyšujícím daňovým tlakem a rostoucí cenou benzínu. Počítá také s tím,
že síla protestů může překonat situaci z června 2013. Španělský El País zdůraznil,
že 15. březen 2015 znamenal pro Brazílii jeden z největších protestů v její
historii. Financial Times podtrhl jako příčinu protestů pokles ceny realu vůči
dolaru a snahu o fiskální změny navržené vládou. New York Times zase zdůraznil,
že současným odrazem situace v ulicích je nízká popularita prezidentky
Dilmy, které „chybí talent pro politické jednání“ v porovnání s jejím
„mentorem“, bývalým prezidentem Luizem Ináciem Lulo da Silvou.
Ve
stručnosti shrňme, po čem vlastně davy nespokojenců volaly. Jedni volali po
impeachmentu (= pohnání státního úředníka před soud), druzí zase po vojenském
převratu a nastolení podobné vojenské diktatury, která zemi řídila v letech
1964-1985. Jeden z demonstrujících četl transparent v angličtině: „Armáda, námořnictvo a letectvo.
Prosím, zachraňte nás opět od komunismu.“ Jedním z těch, co tento nápis držel, byl počítačový grafik Marlon
Aymes. Prohlásil, že vojenská síla by byla jedinou cestou k sesazení Strany
pracujících. „Jsou
u moci šestnáct let. To je jako diktatura“, řekl. „V
roce 1964 se brazilská armáda postavila proti prezidentovi, jež byl blízko
Kremlu. V současné době je Strana pracujících součástí politické skupiny,
který chce prosadit bolívarovský socialistický model napříč Latinskou Amerikou.
Obyčejní lidé protestují a požadují obžalobu, ale kongres je příliš
zkorumpovaný, aby uznal, že potřebujeme vojenský zásah.“ Jiní vyjádřili mírnější názory. Student administrativy, třiadvacetiletý
Henrique Figueirdeo, řekl: „Nechci návrat k diktatuře. Potřebujeme progresivní
politiku a potřebujeme i demokracii. Ale musíme také bojovat proti korupci a
zvýšit efektivitu. K tomu potřebujeme změnu vlády.“ India Longras, bušící do kuchyňské, na níž bylo napsáno „For Dilma“,
prohlásila: „Narodila
jsem se ve vojenské diktatuře. Bylo to mnohem lepší, než teď. Pokud bych si
měla vybrat mezi tehdy a teď, volila bych diktaturu. Vzdělání bylo lepší,
kriminalita byla nízká a chudí žili důstojně.“ Vyzývání k vojenskému převratu bylo méně patrné ve větších
shromáždění v Sao Paulu a Brazílii.
Celá
Brazílie, ale i světová média, budou jistě netrělivě čekat, co přinesou
následující dny, jakým způsobem brazilská vláda v čele s Dilmou vyhodnotí
tuto situaci. Nikoho jistě nepřekvapí, když Dilma zůstane vůči situaci apatická
a bude pokračovat ve směru, který nastolila. V případě, že se situace
nezlepší, nepochybuji o tom, že Brazilci vyjdou do ulic znovu – nastolení vojenské
diktatury by z globálního hlediska bylo něco nevídaného.
Zdroje:
http://www1.folha.uol.com.br/poder/2015/03/1603250-manifestacoes-pelo-pais-ganham-destaque-na-imprensa-internacional.shtml
http://www.jb.com.br/pais/noticias/2015/03/15/protestos-contra-dilma-em-sao-paulo-tomam-a-avenida-paulista/
http://www1.folha.uol.com.br/poder/2015/03/1603274-mbl-e-defensores-de-intervencao-militar-trocam-vaias-em-protesto.shtml
http://www.nytimes.com/2015/03/16/world/anger-bubbles-up-against-brazilian-president.html?ref=world
http://www.theguardian.com/world/2015/mar/15/brazil-protesters-rouseff-impeachment-petrobas
http://www.washingtonpost.com/world/the_americas/hundreds-of-thousands-march-to-ask-brazil-presidents-ouster/2015/03/15/206d9f66-cb74-11e4-8730-4f473416e759_story.html
Žádné komentáře:
Okomentovat