Přesto, že je Brazílie sedmou nejvyspělejší
ekonomikou světa a je statisticky největší zásobárnou vody na světě, potýká se
s nedostatkem tekoucí vody a zažívá největší období sucha, jež pamatují
naposledy 30. léta minulého století. Mnoha obyvatelům státu São Paulo se
mění základní životní hodnoty. Školy, univerzity a nemocnice – tedy veřejně
důležité instituce – se musí se situací vyrovnávat po svém za běžného chodu.
Rezervoáry zásobující téměř polovinu obyvatel metropole, včetně finanční čtvrti
(Avenida
Paulista), se blíží
k nule. Doktoři museli údajně zkrátit dialýzu u pacientů
s onemocněním ledvin, zatímco školy zavedly opatření na úsporu vody, aby
se zabránilo pozastavení výuky.
 |
| Letecký pohled na přehradu Atibainha, součast vodní nádrže Cantareira, během období sucha (Reuters) |
Zaměstnanci dětské
léčebny Cândido Fontoura popřeli
zprávy, že jejich středisko zůstalo na začátku tohoto měsíce bez vody, ovšem
Analice Dora, bioložka pracující v této nemocnici, řekla: „Všichni mají obavy. Nemocnice jsou jedním z
míst, kde nemůže chybět voda. Je to otázka hygieny.“ V São Paulu jsou místa, která jsou bez
vody již od loňského roku. Přesto, že Brazílie má největší zásoby vody na
světě, jedna z hlavních zásobovacích sítí v São Paulu,
systém Cantareira má jen již 10% zásob vody, a to včetně hlubokých rezerv
známých jako „mrtvý objem“. I když únorové srážky byly nadprůměrné, nestačilo
to na doplnění zásob. „Lidé zde vyrůstali
s kulturou hojnosti a jednou z těchto hojností je voda“, řekl
Décio Semensatto, profesor ekologie a environmentálních věd při sao paulské
univerzitě (USP). Dále říká: „Je tu voda,
ale je tu také spousta lidí. Mezinárodní standardy říkají, že vodní stres (water
stress) nastává, když vodní hladina klesne pod 1500 m3 na osobu za
rok. Tady to je v současné době 200 m3.“ Minulý měsíc vláda
varovala, že nádrže by mohly do čtyř až pěti měsíců zcela vyschnout. A profesor
Semensatto řekl, že vodní stres by mohl v Sao Paulu pokračovat dalších
čtyři nebo 5 let, což by ohrožovalo nejen ekonomiku města, ale také zbytek celé
země. „Když začneme pozorovat zpomalování
byznysu v São Paulu, potom záhy
spatříme tento vliv také v jiných městech po celé Brazílii.“ Prezident
vodohospodářské společnosti Sabesp, Jerson Kelman, prohlásil, že prozatím
nebylo rozhodnuto o přídělu vody, ani o tom, kdy by příděly měly nastat. „Pokud zůstaneme dále bez deště a dosáhneme
limitů, nevím v tuto chvíli, kde s příděly začít, jsme ovšem
technicky schopni zaručit dodávky vody tam, kde je to nezbytné: v nemocnicích,
ve věznicích.“ Obyvatelé São Paula obviňují vládu, že po říjnových volbách
bagatelizovala rozsah krize a nerealizovala žádný krizový plán. „Za 25 let jsem nic podobného neviděla“,
řekla sedmačtyřicetiletá Ana Ferreira, která provozuje kavárnu v centru São Paula. „[Voda] zmizí kolem třinácté hodiny až do
ranních hodin. Další den nepřiteče do desáté hodiny ranní. Vláda nevarovala lidi
o problémech kvůli politickým zájmům. Obyvatelstvo bylo oklamáno.“ Paní
Ferreira řekla, že její podnikání přežívalo jen díky vodní cisterně, která
poskytovala rezervy, když byl přívod vodním potrubím zastaven, ale zároveň sdělila,
že chudší obyvatelstvo žijící na okraji města bylo zasaženo mnohem hůře.
 |
| Letecký pohled na přehradu Jaguari, součást vodní nádrže Cantareira (Reuters) |
Profesor Semensatto říká,
že prognózy krize, kdy bude třeba čelit velkému suchu, znala vláda a Sabesp již v roce 2012. Opatření vedoucí k minimalizaci
krize však nebyly přijaty. „Veřejnost potřebuje
znát situaci, jaká je. Je extrémně kritická. Další informací, která se neuvádí,
je, jak dlouho tato krize potrvá. Vodní stres potrvá čtyři až pět let. Letošní
rok je průpravou pro další pár let, která budou horší.“
Žádné komentáře:
Okomentovat