BBC Brasil hovořilo se třemi
odborníky v oblasti veřejné správy, jež mají zkušenosti z několika zemí,
abychom se dopátrali odpovědi na to, co činí brazilský stát citlivým v otázce
korupce. Političtí vědci Matthew Taylor, výzkumný pracovník při Brazilském
ústavu centra Woodrowa Wilsona ve Washingtonu, dále pak Daniel Gingerich,
profesor univerzity ve Virginii a expert v oblasti boje proti korupci, a
Daniel Kaufmann, prezident oblasti správy věcí veřejných při Resource Institute
a bývalý ředitel Světového bankovního institutu (WBI), sestavili šest bodů
hlavních problémů korupce v Brazílii a zároveň navrhli možná řešení.
1. Financování
politiky
Analytici tvrdí, že důležitou složkou
nedávných skandálů v Brazílii, je skutečnost, že jsou spojeny s financováním
provozních nákladů politických kampaní. Kaufamann konstatuje, že volby v Brazílii
patří k nejdražším na světě, s cenou vyskočily z 321 milionů dolarů v roce
2002 na 3 miliardy dolarů v roce 2014. „Rostoucí ceny volebních kampaní a
nedostatek reforem systému financování, jsou určujícími faktory korupce v Brazílii“,
říká. Poukazuje na to, že více než 95% finančních prostředků poskytují foremní
společnosti, a že zároveň požadavky na podávání zpráv o těchto příspěvcích jsou
omezené. Podle Kaufmanna je rozhodující urychlení reforem, jež umožní pouze
jednotlivci, nikoli firmy, které dávají soukromé dary na kampaně. Kaufmann uvádí další opatření, jako je přidělování
více veřejných zdrojů, zajišťující rovné podmínky pro kandidáty nebo omezení výdajů
kandidátů.
2. Beztrestnost
„Skutečnost, že brazilská demokracie nedala až do
roku 2010 jediného federálního politika do vězení, dává jasnou představu o
problému,“ říká Taylor, jeden z editorů knihy Korupce a demokracie v Brazílii.
Podle analytika je jedním z řešení zvýšit „náklady“ korupčníkům, kteří si
budou vědomi toho, že budou muset za svůj čin zaplatit. „Náklady na korupci
jsou v Brazílii relativně malé. Je realitou, že asi třetina kongresu za
posledních dvacet let, bez ohledu na to, za vlády jakého prezidenta či
politické strany, byla zapojena v trestních kauzách. Podle Taylora vytváří
tento scénář mimo jiné jakýsi „perverzní cyklus“, jelikož v kongresu se
korupce udržuje prakticky setrvačně, tudíž je méně pravděpodobné, že reformy
mohou ukončit beztrestnost. Taylor dále konstatuje, že v posledních desetiletích
došlo k pokroku, když byly vytvořeny příslušné kontrolní úřady
jako je CGU (Controladoria-Garal da Uniao), posílení role ministra pro veřejnost
(o Ministério Publico) a Federální policie či vytvoření Federálního auditového
dvora (TCU). Nesmíme však zapomínat, že soudy jsou stále často pomalé. „Za
posledních třicet let jsme v Brazílii viděli obrovské institucionální
výdělky, velký legislativní přínos, pokud jde o nové zákony v boji proti
korupci. Jestli nyní uvidíme odsouzení a
odstranění zkorumpovaného politického systému, Brazílie se může dostat do
pozitivního cyklu“, říká. Taylor uvádí příklad Spojených států, kde se v relativně
krátkém časovém období, podařilo korupci radikálně snížit. Podle Taylora platí,
že mobilizace občanské společnosti volající po reformě a práce tisku při odhalování
korupce, patří mezi faktory, které by měly mít výrazný vliv na změny v zemi trpící
korupcí.
3. Transparentnost
I když transparentnost ve srovnání
s jinými zeměmi je poměrně dobrá, Brazílie má stále prostor k pokroku
v této oblasti, míní odborníci. Mezi opatření, která by mohla zvýšit
transparentnost, Taylor uvádí vytvoření jakési dobrovolné činnosti, v rámci
níž by členové parlamentu zveřejnili podrobnosti o svých příjmech a majetcích.
Analytik také zmiňuje důležitost fungování systému brzd a rovnovah (check and
balancies) v brazilském politickém systému. Nicméně Taylor věří, že tento
systém kontroly, založený převážně na podnikání, který sleduje určitý boj o moc,
bude postupně efektivnější. „Čím více funguje vzájemná kontrola, tím lépe.
Nicméně ideální by bylo rozdělit kontrolu rovnoměrněji mezi moc soudní,
zákonodárnou a výkonnou,“ říká.
4. Regionální
politika
Odborníci zdůrazňují historický význam regionální
politiky v Brazílii, a s tím i souvislost s korupcí. Gingerich
poukazuje na to, že v minulosti obce bývaly základní politickou jednotkou,
a podobné je to i dnes. Pro úspěch politiky na vládní a legislativní úrovni je
cílem zajistit si moc již v regionu, od starostů. Dalším krokem by tedy mělo ukázat lidem, že
všechny složky pracují společně v boji proti organizovanému zločinu.
5. Veřejné
služby
Podle Gingeriche by bylo dobrým způsobem, jak bojovat s korupcí,
snížit počet politických uchazečů do federální vládních pozic a místo nich
umístit veřejné zaměstnance. „Většinu brazilských úředníků tvoří lidé, kteří
jsou otevření, profesionální, dobře trénovaní, disciplinovaní a oddaní
zasvětiti život veřejným službám,“ říká. „Problémem je, že existuje tisíce
pověřených pozic,“ říká. „Nejen v minulosti, ale i nyní jsou tyto pozice
součástí koaličního vyjednávání mezi stranami. Není to jen ve vládě Dilmy
Rousseffové. Bylo tomu tak vždy. Smluvní strany a jejich vůdci dobře vědí, že
jakmile si zaručí přístup k těmto pozicím, mají sílu pera. To se pak
promítá do peněz pro stranu.“
6. Korupce
nula
Problémy s korupcí, kterým čelí
Brazílie, nejsou neobvyklé v porovnání s ostatními zeměmi v regionu.
Argentinu a Mexiko například také trápí politické strany zapojené do korupčního
systému, řekl Gingerich. „Jsou však také některé výjimečné případy v oblasti
Latinské Ameriky, kterým se vyplatí věnovat pozornost – Chile, Uruguay, Costa
Rica – těmto státům se podařilo snížit úroveň korupce." Kaufmann poukazuje na
to, že navzdory zvýšenému úsilí těchto států, vždy bude uvnitř nich existovat
nějaká korupce. „I v těch nejlepší zemích, jako je Skandinávie, jsou čas
od času jednotlivé případy korupce.“ Podle Kaufmanna lze rozdělit země dle
úrovně korupce do tří skupin. Zaprvé, země s nízkou úrovní korupce
(jednotlivé případy). Za druhé, země, kde je korupce systémová a lze s ní bojovat.
Zatřetí, země, kde je problém endemický. Brazílie je ve středu, patří mezi země,
kde je korupce systémová a lze tedy s ní bojovat. Gingerich zároveň nedoporučuje
zemím zavádět takové nástroje, které by s korupcí mohly zcela skoncovat.
Různorodé typy nastolených ovládacích prvků potřebných k dosažení tohoto
cíle by mohly přinést tolik neefektivnosti, pokud jde o vládní opatření a
náklady, že výsledek by mohl být ještě horší, než dosavadní problémy. Při
pokusu o omezení korupce na nulu jsou zde velká rizika, na něž mohou doplatit
občané. Pokud budeme tolerovat relativně nízkou míru korupce, vyhneme se potížím.
Gingerich uzavírá: „Korupce je špatná, jelikož snižuje účinnost veřejných
výdajů. Vybrané peníze od občanů prostřednictvím daní tak nejsou efektivně
využívány ve zboží a veřejných službách.“
Zdroj:
http://www.bbc.co.uk/portuguese/noticias/2015/03/150319_brasil_corrupcao_vulneravel_ac
Žádné komentáře:
Okomentovat