CO ČINÍ BRAZÍLIÍ ZRANITELNOU V OTÁZCE KORUPCE? MALÁ KUCHAŘKA NA BOJ S KORUPCÍ.

BBC Brasil hovořilo se třemi odborníky v oblasti veřejné správy, jež mají zkušenosti z několika zemí, abychom se dopátrali odpovědi na to, co činí brazilský stát citlivým v otázce korupce. Političtí vědci Matthew Taylor, výzkumný pracovník při Brazilském ústavu centra Woodrowa Wilsona ve Washingtonu, dále pak Daniel Gingerich, profesor univerzity ve Virginii a expert v oblasti boje proti korupci, a Daniel Kaufmann, prezident oblasti správy věcí veřejných při Resource Institute a bývalý ředitel Světového bankovního institutu (WBI), sestavili šest bodů hlavních problémů korupce v Brazílii a zároveň navrhli možná řešení.

1.       Financování politiky

Analytici tvrdí, že důležitou složkou nedávných skandálů v Brazílii, je skutečnost, že jsou spojeny s financováním provozních nákladů politických kampaní. Kaufamann konstatuje, že volby v Brazílii patří k nejdražším na světě, s cenou vyskočily z 321 milionů dolarů v roce 2002 na 3 miliardy dolarů v roce 2014. „Rostoucí ceny volebních kampaní a nedostatek reforem systému financování, jsou určujícími faktory korupce v Brazílii“, říká. Poukazuje na to, že více než 95% finančních prostředků poskytují foremní společnosti, a že zároveň požadavky na podávání zpráv o těchto příspěvcích jsou omezené. Podle Kaufmanna je rozhodující urychlení reforem, jež umožní pouze jednotlivci, nikoli firmy, které dávají soukromé dary na kampaně.  Kaufmann uvádí další opatření, jako je přidělování více veřejných zdrojů, zajišťující rovné podmínky pro kandidáty nebo omezení výdajů kandidátů.

2.       Beztrestnost

             „Skutečnost, že brazilská demokracie nedala až do roku 2010 jediného federálního politika do vězení, dává jasnou představu o problému,“ říká Taylor, jeden z editorů knihy Korupce a demokracie v Brazílii. Podle analytika je jedním z řešení zvýšit „náklady“ korupčníkům, kteří si budou vědomi toho, že budou muset za svůj čin zaplatit. „Náklady na korupci jsou v Brazílii relativně malé. Je realitou, že asi třetina kongresu za posledních dvacet let, bez ohledu na to, za vlády jakého prezidenta či politické strany, byla zapojena v trestních kauzách. Podle Taylora vytváří tento scénář mimo jiné jakýsi „perverzní cyklus“, jelikož v kongresu se korupce udržuje prakticky setrvačně, tudíž je méně pravděpodobné, že reformy mohou ukončit beztrestnost. Taylor dále konstatuje, že v posledních desetiletích došlo k pokroku, když byly vytvořeny příslušné kontrolní úřady jako je CGU (Controladoria-Garal da Uniao), posílení role ministra pro veřejnost (o Ministério Publico) a Federální policie či vytvoření Federálního auditového dvora (TCU). Nesmíme však zapomínat, že soudy jsou stále často pomalé. „Za posledních třicet let jsme v Brazílii viděli obrovské institucionální výdělky, velký legislativní přínos, pokud jde o nové zákony v boji proti korupci.  Jestli nyní uvidíme odsouzení a odstranění zkorumpovaného politického systému, Brazílie se může dostat do pozitivního cyklu“, říká. Taylor uvádí příklad Spojených států, kde se v relativně krátkém časovém období, podařilo korupci radikálně snížit. Podle Taylora platí, že mobilizace občanské společnosti volající po reformě a práce tisku při odhalování korupce, patří mezi faktory, které by měly mít výrazný vliv na změny v zemi trpící korupcí.

3.       Transparentnost

I když transparentnost ve srovnání s jinými zeměmi je poměrně dobrá, Brazílie má stále prostor k pokroku v této oblasti, míní odborníci. Mezi opatření, která by mohla zvýšit transparentnost, Taylor uvádí vytvoření jakési dobrovolné činnosti, v rámci níž by členové parlamentu zveřejnili podrobnosti o svých příjmech a majetcích. Analytik také zmiňuje důležitost fungování systému brzd a rovnovah (check and balancies) v brazilském politickém systému. Nicméně Taylor věří, že tento systém kontroly, založený převážně na podnikání, který sleduje určitý boj o moc, bude postupně efektivnější. „Čím více funguje vzájemná kontrola, tím lépe. Nicméně ideální by bylo rozdělit kontrolu rovnoměrněji mezi moc soudní, zákonodárnou a výkonnou,“ říká.

4.       Regionální politika

        Odborníci zdůrazňují historický význam regionální politiky v Brazílii, a s tím i souvislost s korupcí. Gingerich poukazuje na to, že v minulosti obce bývaly základní politickou jednotkou, a podobné je to i dnes. Pro úspěch politiky na vládní a legislativní úrovni je cílem zajistit si moc již v regionu, od starostů.  Dalším krokem by tedy mělo ukázat lidem, že všechny složky pracují společně v boji proti organizovanému zločinu.

5.       Veřejné služby  

         Podle Gingeriche by bylo dobrým způsobem, jak bojovat s korupcí, snížit počet politických uchazečů do federální vládních pozic a místo nich umístit veřejné zaměstnance. „Většinu brazilských úředníků tvoří lidé, kteří jsou otevření, profesionální, dobře trénovaní, disciplinovaní a oddaní zasvětiti život veřejným službám,“ říká. „Problémem je, že existuje tisíce pověřených pozic,“ říká. „Nejen v minulosti, ale i nyní jsou tyto pozice součástí koaličního vyjednávání mezi stranami. Není to jen ve vládě Dilmy Rousseffové. Bylo tomu tak vždy. Smluvní strany a jejich vůdci dobře vědí, že jakmile si zaručí přístup k těmto pozicím, mají sílu pera. To se pak promítá do peněz pro stranu.“

 

6.       Korupce nula

Problémy s korupcí, kterým čelí Brazílie, nejsou neobvyklé v porovnání s ostatními zeměmi v regionu. Argentinu a Mexiko například také trápí politické strany zapojené do korupčního systému, řekl Gingerich. „Jsou však také některé výjimečné případy v oblasti Latinské Ameriky, kterým se vyplatí věnovat pozornost – Chile, Uruguay, Costa Rica – těmto státům se podařilo snížit úroveň korupce." Kaufmann poukazuje na to, že navzdory zvýšenému úsilí těchto států, vždy bude uvnitř nich existovat nějaká korupce. „I v těch nejlepší zemích, jako je Skandinávie, jsou čas od času jednotlivé případy korupce.“ Podle Kaufmanna lze rozdělit země dle úrovně korupce do tří skupin. Zaprvé, země s nízkou úrovní korupce (jednotlivé případy). Za druhé, země, kde je korupce systémová a lze s ní bojovat. Zatřetí, země, kde je problém endemický. Brazílie je ve středu, patří mezi země, kde je korupce systémová a lze tedy s ní bojovat. Gingerich zároveň nedoporučuje zemím zavádět takové nástroje, které by s korupcí mohly zcela skoncovat. Různorodé typy nastolených ovládacích prvků potřebných k dosažení tohoto cíle by mohly přinést tolik neefektivnosti, pokud jde o vládní opatření a náklady, že výsledek by mohl být ještě horší, než dosavadní problémy. Při pokusu o omezení korupce na nulu jsou zde velká rizika, na něž mohou doplatit občané. Pokud budeme tolerovat relativně nízkou míru korupce, vyhneme se potížím. Gingerich uzavírá: „Korupce je špatná, jelikož snižuje účinnost veřejných výdajů. Vybrané peníze od občanů prostřednictvím daní tak nejsou efektivně využívány ve zboží a veřejných službách.“

Zdroj:

http://www.bbc.co.uk/portuguese/noticias/2015/03/150319_brasil_corrupcao_vulneravel_ac

BRAZILCI VYŠLI DO ULIC PROTI DILMĚ. VYZÝVAJÍ JI K IMPEACHMENTU A NĚKTEŘÍ VOLAJÍ PO NÁVRATU VOJENSKÉ DIKTATURY

Domácí a světová média okamžitě reflektovala tentokrát velmi masivní protivládní protesty, které v končícím létu rozpálily chodníky více než padesáti velkých brazilských měst. Kdy jindy, než v neděli. Jak nejlépe se zorganizovat, než prostřednictvím sociálních sítí. Při pohledu do tváří protestujících nelze povětšinou vidět pravou zlost. Mnozí z nich událost chápou jako velkou zábavnou party, na níž je možné se sejít s přáteli a s úsměvem na rtech si zahopsat proti Dilmě. Alespoň takto na nás mnozí lidé působili v poklidu křesla v obývacím pokoji při sledování přímého přenosu „pouličních bouří“. Ulice, metro a jiná veřejná prostranství dnes jasně ovládli národní barvy. Na první pohled vypadalo, že v ulicích je snad každý Brazilec, statistika však mluví o přibližně jednom milionu účastníků napříč všemi šestadvaceti státy. Největší akce, byť časově zpožděná za ostatními městy, proběhla na Avenida Paulista, skrz níž se dral dav dvou set deseti tisíc lidí. Homogenní manifestační diskurz vyzval prezidentku Dilmu k demisi a vládnoucí Stranu pracujících (Partido dos Trabalhadores, PT) lidé vyzvali k odpovědnosti za korupční skandál v Petrobras. Vojenská policie má dobře v paměti loňské a předloňské napjaté demonstrace – tentokrát ale někteří členové jejího sboru demonstrantům tleskali, další se dokonce vedle demonstrantů fotografovali. Ojedinělým incidentem bylo zatčení dvaceti členů nacionalistické skupiny „Plešatců předměstí“ (Carecas do subúrbio), jež ohrožovali dav výbušninami. K žádným vážným zraněním nedošlo. Další dva lidé byli zatčeni za krádeže a kapsářství. V Rio de Janeiru proudilo podél pláže Copacabana v ranních hodinách jen 15 000 demonstrujících, v průběhu dne účast nabyla a počet účastníků byl upřesněn na 50 000. V závěru dne použila policie proti demonstrujícím vytrvalcům slzný plyn. Státy, kde prezidentka Dilma v roce 2014 drtivě zvítězila, jako Minas Gerais (Belo Horizonte), Pernambuco (Recife) a Bahia (Salvator), se velkým demonstracím také nevyhnuly. Tuzemské televize vysílaly živý průběh demonstrací střídavě z těchto měst napříč celou zemí. V Belo Horizonte, rodném městě Dilmy, dominovaly v tisícovém davu hesla „Ven Dilmo“ (fora Dilma) nebo „Ven PT“ (fora PT). V Salvatoru se účastnilo protestu šest až sedm tisíc lidí. V Recife pochodovalo nejméně pět tisíc demonstrantů (počet uvedla vojenská police, PM) podél pláže Boa Viagem. Podle organizátorů byla však síla davu desetkrát větší. Čísla se v tomto někdy výrazně rozcházejí. V Curitibě (stát Paraná) demonstrovalo dle PM osmdesát tisíc lidí.

Deník Folha de S. Paulo si všímá reflexe situace ve světových médiích. Britský Guardian definuje odpůrce Dilmy jako „převážně bílou střední třídu“. Podle deníku jsou projevy nespokojenosti důsledkem ekonomické frustrace a „velkého politického skandálu“ v Petrobras. Bloomberg zase zdůvodňuje projevy brazilské rezistence zvyšujícím daňovým tlakem a rostoucí cenou benzínu. Počítá také s tím, že síla protestů může překonat situaci z června 2013. Španělský El País zdůraznil, že 15. březen 2015 znamenal pro Brazílii jeden z největších protestů v její historii. Financial Times podtrhl jako příčinu protestů pokles ceny realu vůči dolaru a snahu o fiskální změny navržené vládou. New York Times zase zdůraznil, že současným odrazem situace v ulicích je nízká popularita prezidentky Dilmy, které „chybí talent pro politické jednání“ v porovnání s jejím „mentorem“, bývalým prezidentem Luizem Ináciem Lulo da Silvou.    

Ve stručnosti shrňme, po čem vlastně davy nespokojenců volaly. Jedni volali po impeachmentu (= pohnání státního úředníka před soud), druzí zase po vojenském převratu a nastolení podobné vojenské diktatury, která zemi řídila v letech 1964-1985. Jeden z demonstrujících četl transparent v angličtině: „Armáda, námořnictvo a letectvo. Prosím, zachraňte nás opět od komunismu.“ Jedním z těch, co tento nápis držel, byl počítačový grafik Marlon Aymes. Prohlásil, že vojenská síla by byla jedinou cestou k sesazení Strany pracujících. „Jsou u moci šestnáct let. To je jako diktatura“, řekl. „V roce 1964 se brazilská armáda postavila proti prezidentovi, jež byl blízko Kremlu. V současné době je Strana pracujících součástí politické skupiny, který chce prosadit bolívarovský socialistický model napříč Latinskou Amerikou. Obyčejní lidé protestují a požadují obžalobu, ale kongres je příliš zkorumpovaný, aby uznal, že potřebujeme vojenský zásah.“ Jiní vyjádřili mírnější názory. Student administrativy, třiadvacetiletý Henrique Figueirdeo, řekl: „Nechci návrat k diktatuře. Potřebujeme progresivní politiku a potřebujeme i demokracii. Ale musíme také bojovat proti korupci a zvýšit efektivitu. K tomu potřebujeme změnu vlády.“ India Longras, bušící do kuchyňské, na níž bylo napsáno „For Dilma“, prohlásila: „Narodila jsem se ve vojenské diktatuře. Bylo to mnohem lepší, než teď. Pokud bych si měla vybrat mezi tehdy a teď, volila bych diktaturu. Vzdělání bylo lepší, kriminalita byla nízká a chudí žili důstojně.“ Vyzývání k vojenskému převratu bylo méně patrné ve větších shromáždění v Sao Paulu a Brazílii.

Celá Brazílie, ale i světová média, budou jistě netrělivě čekat, co přinesou následující dny, jakým způsobem brazilská vláda v čele s Dilmou vyhodnotí tuto situaci. Nikoho jistě nepřekvapí, když Dilma zůstane vůči situaci apatická a bude pokračovat ve směru, který nastolila. V případě, že se situace nezlepší, nepochybuji o tom, že Brazilci vyjdou do ulic znovu – nastolení vojenské diktatury by z globálního hlediska bylo něco nevídaného. 

Zdroje: 

http://www1.folha.uol.com.br/poder/2015/03/1603250-manifestacoes-pelo-pais-ganham-destaque-na-imprensa-internacional.shtml

http://www.jb.com.br/pais/noticias/2015/03/15/protestos-contra-dilma-em-sao-paulo-tomam-a-avenida-paulista/ 

http://www1.folha.uol.com.br/poder/2015/03/1603274-mbl-e-defensores-de-intervencao-militar-trocam-vaias-em-protesto.shtml

http://www.nytimes.com/2015/03/16/world/anger-bubbles-up-against-brazilian-president.html?ref=world

http://www.theguardian.com/world/2015/mar/15/brazil-protesters-rouseff-impeachment-petrobas 

http://www.washingtonpost.com/world/the_americas/hundreds-of-thousands-march-to-ask-brazil-presidents-ouster/2015/03/15/206d9f66-cb74-11e4-8730-4f473416e759_story.html

PRŮBĚH INFLACE V BRAZÍLII A OTÁZKA UDRŽENÍ CÍLE INFLAČNÍHO STROPU V ROCE 2015

Již přes rok je inflace v Brazílii na 7,7%, přičemž cílem vlády je její snížení na 6,5%. Brazílie měla doposud jednu z nejrychleji rozvíjejících se ekonomik světa, ale vypadá, že v r. 2014 byl tento rychlý růst pozastaven. Její monetární politika, podobně jako v České republice, je řízena Národní bankovní radou (Conselho Monetário Nacional) centrální banky. Index spotřebitelských cen (IPCA) vydaný v pátek potvrzuje pesimistická očekávání, podle nichž poprvé za 12 let dojde k proražení stanoveného inflačního stropu. V únoru byla inflace 1,22% tažená zvýšením benzínu o 8,42% a školného o 7,24%. Očekávání analytiků bylo setrvat na 1,08%.

Centrální banka nyní zvýšila úrokovou sazbu na 12,75%, aby inflaci udržela na uzdě (viz oficiální prohlášení CB) z původních 12,25%. Ve středu oficiální čísla ukázala, že průmyslová výroba klesla v lednu o 5,2% ve srovnání s předchozím rokem. Brazílie, kdysi jedna z rychle se rozvíjejících ekonomiky BRICSu, jež zahrnují dále Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku, nyní bojuje za zvýšení poptávky po domácích výrobcích. Dilma Rousseff se nyní snaží fiskálními opatřeními snížit státní deficit, a to pomocí snížení výdajů a zvýšení daní, ovšem čelí ostré kritice politické opozice.  Pokus o zvýšení daní byl zamítnut prezidentem brazilského senátu. Na vrcholu těchto problémů stojí korupční skandál státního ropného gigantu – společnosti Petrobras – jež je nyní vržena do nejistot a omezení investičních plánů.

Brazilské kroky ke zvyšování úrokových sazeb jsou v rozporu s celosvětovým trendem úrokové sazby snižovat. Tento týden Indie snižovala úrokové sazby a měnovou politiku se snaží dlouhodobě uvolňovat také Čína, aby se pokusila podpořit hospodářský růst. V současné době byl obnoven „systém inflačních cílů“ (sistema de metas de inflação, vznikl v r. 1999), který zaručoval stabilitu realu poté, co se na konci 90. let zhroutila stabilita měnového systému. Systém inflačních cílů je stále chápán jako jeden z garantů stability. Co se však stane, když inflační cíle nebudou slněny? Thais Zara, hlavní ekonom Rosemberg Associados (poradenská společnost v oblasti financí), vysvětluje, že jediným přímým důsledkem této „poruchy“ je povinnost centrální banky vysvětlit situaci v otevřeném dopise ministrovi financí, kde bude rozvedeno, proč nebyl cíl splněn. Podle některých ekonomů není dobrým řešení stagnace právě zpřísnění měnové politiky, v tomto případě tedy zvýšení úrokových sazeb.

Od doby zavedení systému inflačních cílů byl překročen inflační strop již třikrát. V r. 2001 (7,6:6%) – v té době byl prezidentem centrální banky Armínio Fraga, který odůvodnil selhání nákazou argentinskou krizí a útoky z 11. září na Spojené státy. Další případy selhání následovaly hned v letech: 2002: (12,3:5,5%) a 2003 (9,3:6,5%). 

Zdroje:

http://www.tradingeconomics.com/brazil/inflation-cpi

http://www.inflation.eu/inflation-rates/brazil/historic-inflation/cpi-inflation-brazil.aspx

http://www.bbc.co.uk/portuguese/noticias/2015/03/150303_metas_inflacao_ru

http://www.bbc.com/news/business-31744918