Slovy
M. H. se tážeme po technice,
abychom k ní zjednali svobodný
vztah. Vztah je svobodný, když se v něm náš pobyt (Dasein) otevírá bytnosti techniky – být s bytností techniky v souladu
znamená vědět, jak se technika vymezuje.
Technika není ještě bytnost techniky samotné. Je třeba „uchopit techniku duchovně“, umět technice poručit. Mít techniku
pod kontrolou se stává tím naléhavější, čím více hrozí, že se technika vládě
člověka vymkne.
Hledáme instrumentálno, tj. hledáme
kauzalitu onoho techné. Hledání této kauzality je zařazeno do fenomenologického
rámce: „Skýtání výskytu vynáší ze
skrytosti do neskrytosti. K poskytnutí výskytu dochází pouze tehdy,
jestliže skryté přechází do neskrytosti.“ Toto přecházení spočívá a
probleskuje v tom, co nazýváme odkrývání
(das Entbergen). Odkrývání pravdy
(řím. veritas, něm. Wahrheit) chápeme obvykle jako správnost
představování. Do oblasti kauzality
patří účel a prostředek, patří do ní instrumentálnost – instrumentálnost platí
za základní rys techniky. Technika není pouhý prostředek, technika je jeden ze
způsobů odkrývání. Tím se nám pro její bytnost otevře docela jiná oblast, je to
oblast odkrývání, tzn. pravdy (Wahr-heit). Technika je jeden ze způsobů odkrývání.
Technika bytuje (west) v oblasti, v níž se děje odkrývání a neskrytost, tj.
pravda.
Co
je to vlastně „technika“? Slovo vychází z řeckého techné. Techné není pouze jméno pro rukodělnou činnost a dovednost,
nýbrž také pro vysoké umění a krásné umění, techné je něco poetického. Znamená také v něčem se vyznat, něčemu rozumět. Jakožto vysvětlující a
otevírající je odkrýváním. Technika je jeden ze způsobů odkrývání. Bytnost moderní
techniky (Gestell) – Gestell znamená
to, co shromažduje všechnata stellen. Gestell
je způsob odkrývání, který vládne v bytnosti
moderní techniky, přičemž sám není nic technického. Technika není proto
pouhé lidské konání, a už vůbec ne pouhý prostředek v rámci takového
konání. Bytnost techniky je jakožto
odkrývání nebezpečným. Gestell myslíme ve smyslu údělu a nebezpečí. Ohrožení člověka nepřichází teprve až od
(možná) vražedných strojů a technických aparatur. Ohrožení ve vlastním smyslu
se člověka týká již v jeho bytnosti. Tam, kde vládne Gestell, je tedy
v nejvyšším smyslu nebezpečí. Slovy
básníka Hölderlina: „Kde však je nebezpečí, vyrůstá také záchrana.“ „Zachránit“
znamená přivést něco zpět k bytnosti. Lze se tázat, zda bytnost techniky,
Gestell, je společný rod (viz Aristotelovy Kategorie) pro všechno technické.
Gestell nikdy není bytností techniky ve smyslu nějakého rodu. Gestell je údělem
seslaný způsob odkrývání. Tázat se na
techniku znamená tázat se na konstelaci, v níž se odehrává odkrytost a
skrytost, v níž se odehrává to, co bytuje jakožto bytnost pravdy. 
Žádné komentáře:
Okomentovat